O čem to chovatelství vlastně je

Právě otevíráte tento článek a čekáte povídání o tom, jak budete kydat, hrát si s mláďaty, jezdit na výstavy a po nocích vypisovat průkazy původu a biflovat písmenka z genetiky. A ono ne. O tom článek nebude, ač o tom všem chovatelství je. Ale co každý chovatel zjistí dřív nebo později je, že je to hlavně o lidech.

V začátcích se v tom lidé plácají sami a s nejistotou přijíždějí na výstavy, školení a další akce s pocitem, jaké to bude, když tam nikoho neznám. Jací budou? Zapadnu? Nebudu pro ně za žabaře? Známe to všichni. Všichni jsme si tím prošli a je velká škoda, že někteří na to trochu zapomněli a nemají někdy tolik pochopení a trpělivosti. Dejte lidem trošku svého času. Vzpomeňte si na sebe, jak jste byli rádi, když si vás někdo vzal pod křídla. Když vám pomohl se v tom všem vyznat a zapadnout. Noví chovatelé mají velké plány a velká očekávání. Zjištění, že vyhrát BISe je otázka mnoha let, štěstí a neskutečné dřiny, jim kolikrát srazí vaz a chov ukončí. Nevadí. I tito si zasloužili naši šanci a pomoc. Oni přijdou další, odhodlanější, ti co chov berou s pokorou, jsou ochotni jít chovem krůček po krůčku a úspěchy si odedřít a zaslouženě se dostat na stupně vítězů. S čistým štítem a uznáním od ostatních. A než tam budou, nebo i v době až tam budou častěji a nebo taky ne, přijdou na to, že ono to celé začíná i končí na lidech. Že je chov baví, protože si našli přátele, ty stejně šílený lidi, co po nocích jezdí Prahou sem a tam a předávají morčata, ty co plánují cesty do nekonečna a ještě dál, ty co jsou vždycky podporou i v nouzi nejvyšší. Na výstavu se už nejezdí vyhrát, ale jet za těma svýma bláznama, popovídat, poradit se, pochlubit, zažít neskutečnou legraci a jen tak mimochodem vystavit zvířata, díky kterým se všichni známe a díky kterým jsme našli opravdové přátele. A o tom to je. Poslední dobou se i ve světě morčat ozývá z mnoha stran zášť, závist a jim podobné. A já mám jedinou radu. Nenechme si to zkazit. Obklopte se lidmi, kteří za to stojí, buďte féroví a mějte pochopení. Nebojte se požádat o radu. Chovatelství bylo je a bude o lidech, proto mějte

trpělivost se začátečníky, mějte pochopení a hlavně obklopte se těmi, které máte rádi a mějte na paměti, že těch zlých je vždycky míň a jak se říká „Dobro vždycky vítězí nad zlem“, zvlášť když mu trošku pomůžeme.